Nae milá krůto,
a nám není kruto.
Lutíme tvé ifry,
jsou to samé cifry,
občas divné čáry,
u nám nesou máry
blí jsou tvoje spáry.
Devítka je pruda,
máme čela rudá,
ty jsi ale zrůda.
Čtyřka taky tuhá,
jako ifra druhá.
Desítka nám zbývá,
krůta křídlem kývá,
krutě přitom zívá.
Pomoci mi není,
dám se na modlení.
Krůenec to změní.